Červen 2011

Večerní píseň (1912)

25. června 2011 v 15:34 | Ookami
A pokud by vše mělo skončit, pak nechte mne
samotného,
o samotě na odlehlém vřesovišti,
abych neslyšel nic, ani neviděl více,
jen zpráchnivěl jako kost mrtvé zvěře.

Mech šedého vřesoviště budiž mým ložem,
vrána pěje pohřební litanii mou.
Bouře umíráček zvoní,
brouk s červem mé tělo pohřbí.

A na mém hrobě nechť nestojí žádný kámen,
žádná pohřební mohyla z nakupeného písku,
žádný věnec nechť nelžeí tam, kde jsem zemřel,
a žádná slza nesakne na poslední cestě.

Již nechci nic slyšet a oči mé nic vidět,
jen zchřadnout jako tráva nebo listy.
Nechci náhrobek ani mohylu,
jen zmizet beze stopy či zvuku.

Magie ..

24. června 2011 v 17:31 | Ookami
Chmm.. zapeklité téma, což? Je tolik možností a způsobů, jak popsat, vysvětlit, magii. Co to vlastně je? Kde se bere? Existuje? A když existuje.. kdo jí uživá? Čarodějové? Je pak taky černá a bílá magie?..
Tohle jsou zcela filozofické otázky, nikdy na ně totiž odpověď nenaleznete. Magie je o tom, jestli v ní věříte nebo něvěříte a je pak zcela na Vás, v čem jí uvidíte. Jestli je magie láska, energie člověka, nadpřirozená síla, ..
Když nad tím přemýšlím.. magie je něco, čeho se většina lidí bojí, ale i přes to je láká, přitahuje.. všimli jste si? "Zakázané ovoce je to nejchutnější"
Můj osobní názor na to zda magie je nebo není je prostý .. pro mě magie existuje, je všude kolem, dýchá, prostupuje mě, je to energie. Nejsou to žádné "čáry máry"..
A co vaše magie? :)

Viděla jsem Lidice

22. června 2011 v 17:14 | Ookami
Tak, kde bych začala..Asi začnu tím, že jsem byla včera v kině. Násilím jsem dotáhla i svou matku, se kterou jsem se prefektně pohádala, ale to je zase něco jiného. Přemýšlela jsem, jestli si mám koupit popkorn - při filmech "tohohle typu" pak tak nějak nemám chuť cokoliv jíst, ba ani žvýkat. Přece jen, jsem správná "kinařka" a ten popkorn jsem si koupila (stejně jsem nesnědla ani čtvrtku).
I když je pár dní po premiéře Lidic, sál byl celkem plný. Bohužel jsem trefila s matkou naprosto blbý sedadla. Vedle matky seděl pár, co se po sobě plazil, před námi seděl další pár (ten byl, bohudík, v klidu) a vedle mě sedělo jakési blonďaté stvoření, které neumělo potichu jíst nachos. Pf.. a teď, konečně, k filmu.
Přesto, že jsem četla recenzi, tak mi to dokonale vyrazilo dech. Je to snad první film, co mě nutěl sedět na zadku až do skončení titulků.
Předpokládám, že něco o Lidicích víte - vesnice, která měla něco málo kolem 350ti obyvatel a které byla vypálená Němci, jako pomsta za atentát na Heydricha. Stačila opravdu drobná záminka.. A věřte, že byla opravdu drobná.

Film jako takový je vlastně rozdělen do dvou míst, do dvou dějů - Lidice a vězení.
Ve vězení je obyvatel Lidic, který seděl za to, že při rvačce nechtě zabil svého syna.. ta basa ho zachránila před jistou smrtí.
Nechci vám prozrazovat celý děj. Je mnohem lepší to vidět.
Jsem velký kritik, co se týče filmů. Přesto.. tenhle nedokážu nijak zkritizovat. Karel Roden byl úžasný (ani se nedivím, že je to podivín), zpracování úžasné (vidíte to všechno, jak postříleli muže, děti udusili, ..), obsazení herců všeobecně taky trefné. Snad jen maličkost mi chyběla .. myslela jsem si, že tam bude scéna, jak přijedou vězni z Terezína a budou kopat masový hrob.
Přiznám se vám.. nezadržela jsem slzy. Film vás dokáže připoutat k postávám děje a k jejich osudu. Rozhodně je to velice psychicky náročné, i pro mě a to mám sakra silnou náturu. Pokud jste to neviděli a tahle doba vás zajímá, doporučuju! Jen se na to nedívejte sami :)
Snad nejhorší je, že se tohle skutečně stalo ..

Plodné období

21. června 2011 v 14:59 | Ookami |  Kam s tím?
Poslední dobou se v sobě nějak ztrácím.. běhám v kruhu.. Nedokážu se z něj dostat ven, stále mě to tahá dovnitř.. blíž a blíž ke středu. A víte, co je střed?..
Má milovaná múza mě občas navštíví, nechá ve mě otisk a já mám ohromnou vizi.. občas jsem schopna ji přenést na papír nebo na blog.. ale někdy to prostě nejde. Někdy jsem prostě dost líná něco napsat, protože nechci přemýšlet dopředu. Však posuďte sami, jak píšu ..
Tenhle měsíc mě unavuje - konec školy (učitelé se zbláznili, chtějí toho nějak moc), přípravy na tábor (na ten se taky moc těším! -> ať žije ironie), nemluvím o dovolené s rodiči .. někde přece hnít musím, no ne?
Taky jsem dnes zjitisla, že nejspíš mám děsný vliv na dění se kolem :D Řeknu příklad : jednou nejsem ve škole, jdu na úřad, a hned si dají dva do čumáku, holky se na tělocviku pohádají s učitelkou (docela ostře, co jsem slyšela..) a není to zdaleka všechno. Už se to stalo několikrát.. Pff
Občas přemýšlím, jestli nepíšu "do větru", jestli tyhle kydy někdo vážně čte.. podle návštěvnosti snad ano, ale.. myslím, že většinu návštěvníků odradí desing blogu.. ale mě se líbí, takže ho měnit nebudu. Já vím, asi to není dobře.. ale není důležitý obsah?
A zase melu :D
.. Mám spolužáka, který říká pořád všude "Tady je nuda" .. miluju to, takže.. prozatím se loučím.. -> "tady je nuda"

Linkin Park - Catalyst

21. června 2011 v 14:35 | Ookami
Osobně jsem zklamaná z ,,Linkinů", protože dost změnili styl a to je škoda. Ale co se dá dělat.. Přeci jen.. tahle písnička překladem stojí za to.

Bože, žehnej nám všem
Jsme zlomení lidé, žijící pod nabitou zbraní
A nejde proti tomu bojovat
Nejde to překonat
Nejde to přemoci
Nejde to předběhnout
NE!


A až dnes v noci zavřu oči
Symfoniím oslepujících světel
Bože, žehnej nám všem
Jsme zlomení lidé, žijící pod nabitou zbraní

Jak vzpomínky v chladném rozpadu
Vysílání odcházejí pryč
Daleko od tvého a mého světa
Kde oceány krvácejí do nebe

Bože zachraň nás všechny
Až budeme hořet v ohních tisíce sluncí
Za hříchy našich rukou
Hříchy našeho jazyku
Hříchy našich otců
Hříchy našeho mládí
NE!


A až dnes v noci zavřu oči
Symfoniím oslepujících světel
Bože, zachraň nás všechny
Až budeme hořet v ohních tisíce sluncí
Jak vzpomínky v chladném rozpadu
Vysílání odcházejí pryč
Daleko od tvého a mého světa
Kde oceány krvácejí do nebe

Jak vzpomínky v chladném rozpadu
Vysílání odcházejí pryč
Daleko od tvého a mého světa
Kde oceány krvácejí do nebe

Zvedni mě, nech mě jít


Bože, žehnej nám všem
Jsme zlomení lidé, žijící pod nabitou zbraní
A nejde proti tomu bojovat
Nejde to překonat
Nejde to přemoci
Nejde to předběhnout


Bezduše čmárám

21. června 2011 v 7:00 | Ookami
Bezduše čmárám tvoje jméno na papíře
jsme zvláštní pár my dva: ty kráska a já zvíře
říkají svorně všichni (celé katakomby)
jak nám to spolu sluší! Najáda a zombie

Ne, už jsem nevěřil

21. června 2011 v 6:57 | Ookami
Ne, už jsem nevěřil, že si tě vysním...
kontrapunkt lásky k mým labutím písním
sladkých tvých dvacet let! O něž jsem starší...
vlaštovčí sólo v mém pohřebním marši

Konec 2

19. června 2011 v 18:34 | Ookami |  Na pokračování
Jak jsem slíbila, je tu pokračování "Konce". Nemám nejmenší ponětí na kolik "pokračování" to půjde.. ale zatím mám ideu, tak snad :) Příjemné čtení

Depression

15. června 2011 v 21:29 | Ookami |  Kam s tím?
O_o tak tu máme úplněk.. při něm mám vždycky takovou zvláštní náladu.. Ne, že bych se měnila ve vlka, ale prostě, mám zajímavé pocity.. Zrovna teď procházím lehkou depresí a nevím do čeho "píchnout", tak píšu na blog nesmysly o tom, jak se mám, i když se ve skutečnosti spíš nemám.. Prostě jedu takový ten neutrál a dýchám aby se neřeklo. Snad bude zítřek lepší ..

Děkuju za radu :)

14. června 2011 v 15:27 | Ookami
"Ahoj, články s názvem- Konec, Dotaz, Vzkaz.. nejsou zařazeny v žádné rubrice (neboť alespoň ne ve veřejné, možná ve skryté), tak jen upozorňuji, jelikož po zaplnění stránky dalšími příspěvky by zmizeli, a nikdo by si je přečíst nemohl. Což by na tvém blogu byla škoda. Při tak půvabném stylu psaní. ;) PS: Těším se na dokončení-pokračování Luciana. ;)"
Děkuji, není to špatný nápad, taky mě to napadlo :) Lucian bude, předpokládám, že o víkendu .. To budu mít plodné období :)

Vzkaz

13. června 2011 v 18:13 | Ookami
"Tvůj blog je radost číst. Píšeš krásně." .. vzkaz od Snílka .. Děkuji, asi tuším, kdo jsi :)

Hans Zimmer

13. června 2011 v 18:08 | Ookami

Mně neptaří tu nic

13. června 2011 v 16:46 | Ookami
Mně nepatří tu nic, já patřím všemu navždy...
jendou, ne zcela, jenom z těla někam zmizím
a potom - kam? A kam tak sám... To se ptá každý
i já, ač vím, že beztak dlím tu v těle cizím

Momentální stav, nálada ..

13. června 2011 v 16:01 | Ookami |  Jednorázovky
Hlavou mi běží myšlenky.. útržkovité, beztvaré .. a já je nemohu chytit.. Občas jedna probleskne, vypadá, že se jí dokáži dotknout, ale naposlední chvíli mi unikne..
Dívám se do prázdna, snažím se ignorovat ten děsný hluk, co mi burácí v hlavě. Jako tekoucí vodopád.

Jsem.. to vím, ale .. bylo by lepší nebýt..

Hypnotizace

9. června 2011 v 20:50 | Ookami

To když si někdo hraje .. by Dinka (http://dinka17.blog.cz/)
Lepší shořet než vyhasnout